Rychlé testy jsou šance na normálnější život
Pandemie koronaviru decimuje společnost a ekonomiku ve většině zemí světa. Počáteční šok na konci února a začátku března 2020, byl zcela vnější — exogenní. Většina zemí na něj nebyla připravena a po vzoru Čínské provincie Wuhan se uchýlila k uzavření společnosti a ekonomiky (tzv. “lockdown”).
Další vývoj epidemie však už není exogenní. Naopak, je výsledkem lidského chování a lidských interakcí. Už na začátku epidemie se mnozí odborníci—epidemiologové, lékaři, a ekonomové—vyslovili pro nutnost navýšit kapacitu testování na COVID-19. Jedním z prvních byl i nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Romer.1 Jeho analýza už v březnu 2020 ukázala, že i nedokonalé testy, které by zachytili “jen” 8 z 10 nakažených, velice rychle utlumí šíření epidemie. S tím, jak se virus dokáže exponenciálně šířit, jej lze také stejně rychle potlačit.
Schopnost efektivně testovat na přítomnost viru je nesmíně důležitá. Nalezení a izolace infekčních jedinců je nejefektivnějsí a nejméně společensky nákladná strategie boje s epidemií. Ta však funguje, pokud se opravdu testuje populace. Tedy nikoliv jen lidé, kteří již vykazují příznaky nemoci.
Skutečnost, že již téměř rok po vypuknutí pandemie je ve většině zemí, včetně Česka, testovací kapacita zoufale nedostatečná je katastrofální v opravdovém slova smyslu. Testování převážně symptomatických lidí, často s výsledkem až za několik dní, je v podstatě zbytečné. Naopak aktivní vyhledávání nakažených, kteří o tom nevědí, je klíčové.
Harvardský profesor epidemiologie Michael Mina už měsíce volá po rozšířeném používání rychlých antigenních testů, jak v USA, tak celosvětově.2 Jejich nízká cena—oproti drahým PCR testům—umožňuje opravdu masové užívání a jejich snadné použití umožňuje tyto testy jedoduše mít doma. Jdete-li k zubaři, do školy, nebo do práce, test jednoduše použijete. Zvládne to sedmileté dítě.
Lze namítnout, že v současné době, kdy jsou již dostupné vakcíny, není potřeba významně navýšit testovací kapacity. Tak to není, bohužel. Vakcíny lidi neochrání. Pouze aplikované vakcíny a to bude ještě několik měsíců trvat. Několik měsíců, kdy budou umírat v ČR desítky lidí denně na COVID-19 i přes nákladná opatření pro ekonomiku a společnost (zavřené školy, duševní zdraví,…). S novými variantami viru je navíc otázka, zda vakcína a současné léčebné látky budou nadále učinné. Testování může být “plán B”.
V ceně kolem 1-5 amerických dolarů za test mohlo být—a stále může—masové nasazení těchto testů tím nejlevnějším způsobem jak pomoct zastavení šíření padnemie SARS-CoV-2. Pro bližší představu, i opravdu extrémním případě, kdy se každý občan české republiky otestuje každý den, bude vše několikanásobně levnější než uzavřená ekonomika, ztráta lidských životů, a rozpočtové náklady na kompenzace soukromému sektoru.
Proč to nikde nefunguje?
Jedním z důvodů je, že se mnoho lidí ptá “kde už to taky mají” a tak všichni čekají, až to někde jiní zavedou. Druhým důvodem může být, že si mnoho lidí myslí, že rychlé antigenní testy jsou nepřesné a že nefungují.
Rychlé testy nicméně fungují. Jejich senzitivita (tj. pravděpodobnost pozitivního výsledku testu, pokud člověk virus opravdu má) je vyšší než 90 procent.3 Ale v povědomí mnoha odborníků a politiků již tyto testy mají špatnou pověst a bude trvat, než se to změní. Nepomáhá tomu ani “odborná” literatura, která srovnává někdy hrušky a jablka.
Porovnávat PCR testy s rychlými antigenními testy se musí s ohledem na použití testů. PCR testy jsou opravdu velice přesné, ale nákladné a těžkopádné pro masové využití. Dok-neážou identifikovat jak ty, kteří jsou infekční, tak ty, kteří již infekční nejsou. Ti nemoc prodělali a mají v sobě stále zbytkové množství neaktivního viru. Rychlé antigenní testy jsou dostatečně citlivé na určení zda je člověk infekční, a to už v ranné fázi infekce. Nicméně nejsou dostatečně citlivé na odhalení zbytkového množství neaktivního viru po prodělané nemoci. Pokud se toto období zahrne do porovnání citlivosti testů, rychlé testy budou vypadat zle.
Není pozdě s testy začít
Rychlé antigenní testy fungují skvěle pro identifikaci drtivé většiny nakažených. Jejich výroba a použití, podobně jako u těhotenských testů, je relativně levná a snadná. Regulatorní překážky a jejich špatná pověst je patrně příčinou jejich malého využívání v ČR a ve světě. Bohužel, “přesnější” PCR test, který se sotva používá a když tak jen pokud už není zbytí, je mnohem méně užitečný než rychlý test provedený doma v koupelně kdykoliv je potřeba. Bez vážného důvodu se většina lidí nepovleče hodinu do jiného města stoupnout si do fronty na PCR test.
Rychlé testy jsou nástrojem zdravotní politiky. Nástrojem, který s nízkým nákladem může přispět k odvrácení mnoha úmrtí a nemocí s dlouhodobými následky, otevření ekonomiky a navrácení plných občanských svobod.
Není pozdě – do září je daleko!
Další čtení:
- www.rapidtests.org
- Časopis Time: How We Can Stop the Spread of COVID-19 By Christmas
- Rethinking Covid-19 Test Sensitivity — A Strategy for Containment
- Nobelista Paul Romer: Roadmap to Responsibly Reopen America
- P. Romer: Even a Bad Test Can Help Guide the Decision to Isolate:
- D. Paltiel a R. Walensky (ředitelka Amerického CDC): Screening To Prevent SARS-CoV-2 Outbreaks: Saliva-Based Antigen Testing Is Better Than The PCR Swab
Pro rychlou orientaci lze použit stránku www.rapidtests.org, která shrnuje jeho návrh. Profesor Mina také přednášel na Slovenském “matfyzu” o levných a rychlých testech zde na YouTube ↩︎
Tyto výzkumné práce, mezi jinými, zkoumají kvalitu ryzchlých testů: Lindner a spol. (2020): “Head-to-head comparison of SARS-CoV-2 antigen-detecting rapid test with self-collected anterior nasal swab versus professional-collected nasopharyngeal swab”, v týmu německého profesora Christiana Drostena, nebo Igloi a spol. “Clinical evaluation of the Roche/SD Biosensor rapid antigen test with symptomatic, nonhospitalized patients in a municipal health service drive-through testing site”,. ↩︎